PCT day 148

Kondenzace bylo trochu míň, ale pořád víc, než by se mi líbilo.

Vyrážím v sedm a dnes musím trochu přidat. Rád bych ušel 25 mil, aby mi na zítra zbylo jenom 10 mil na zastávku do Stehekinu, protože chci stihnout shuttle, co jede po dvanácté, abych stihl otevřenou poštu. No a dát 25 mil ve Washingtonu to sebou musí lenoch jako já trochu hodit, protože tady je to furt nahoru, dolů, nahoru, dolů, hop a skok přes potok a přelez, přeskoč nebo klidně podlez strom na cestě.

Je to tu. Zítra dorazím do Stehekinu. Posledíi resupply město na cestě. Z něho už se vyráží k hranicím. V mém případě už jenom 50 mil, místo 80. Trail jen od Harts pass zavřený. Atehekin je zvláštní město. Myslím, že už jsem to zmiňoval, ale do Stehekinu se dá dostat buď jenom pěšky, nebo lodí, nebo hydroplánem.

Stehekin je vyhlášený hlavně pekárnou. Vsichni hikeři o ní básní a je vyhlášená hlavně díky jakýmsi skořicovým šnekům. Uvidíme zítra 🙂

Celý den je to nahoru, dolů, přes potok, přes/pod strom. Prostě znovu CrossFit. Za cely den jsem potkal jenom ráno jednoho hikera a pak po obědě rangera. Jinak celý den sám. Někdy před polednem se dostávám do oblasti, kde je zase docela dost kouře. Údolí jsou ho úplně plná a hory skoro nejsou vidět. Naštěstí to netrvá moc dlouho a uteču tomu.

Odpoledne si dělám tu druhou hotovku. Nějaký kubánský rýžový kotlík. Dobré to bylo 🙂 pak už fakt spěchám. Mám to ještě 6 mil a za 2 hoďky bude tma.

Na tentsite dorážím už po západu, s posledními zbytky světla. Rychle stan a ještě sním ramen, co jsem nechal cold soakovat. Pak hygiena a do quiltu. Dneska nohy trochu cítím. Obzvlášť odpoledne mi už dalo trochu zabrat.

Máme fakt kliku, jak krásný počasí teď máme. Klidně by mohlo pořád pršet, klidně už i sněžit a i dnes to bylo jenom na triko.

Moc hezkej den.

Brou

39km (100km do Harts pass)