PCT day 139

Vstávám kolem sedmé. Snídaně ma být před osmou, tak se začínám lehce balit. Jdu do sušárny, oblečení i stan uschnuly, takze se převlékám do čistého.

Pak přebaluju jidlo z balíku do foodsacku. Nevejde se to tam 🙂 klasika. Tak pak věcí, co nechci dávám do hikerboxu (a pár věcí si z něj beru)

Pak snídaně. Jsou palačinky, klobásky a vajíčka. A kafe. Všechno je na přidání, takže se opět přejím. To uz je taky klasika.

Pak dokončuju baleni a čekám na desatou hodinu, kdy otevřou na poště ve Stehekinu. Nakonec volám přes svoji českou kartu. At&t karta prostě odmítá volat (byť data fungujou) a nechce se i nikoho otravovat, aby mi půjčil telefon.

Pán na poště je hrozně milý. Nakonec to domlouvám tak, že bearcan mi přepošlou do Leavenworthu a balík s jídlem tam na mě počká. Super. Tak snad to klapne.

Venku začíná lehce pršet. Což trochu zpožďuje můj odchod. Nechce se mi moc do ty zimy a deště, ale neudělám nic. Takže v 11 si dávám poslední hrnek kafe a zpět na trail.

Honza včera říkal, že to bude trochu elevation masakr. A nekecal. Njn, jsme ve WA, co bychom chtěli. Valím do kopce a poslouchám 2. Díl Davida Rakera. Začíná hodně přituhovat. Dokonce ikdyž jdu do kopce, čili hřeju dostatečně, je mi zima. Užívám si ale úžasný výhledy.

Najednou mrholení přechází do kapek a následně deště. Je pět, ale docela tma. Zima, déšť, mám za sebou sice jenom 10 mil, ale je tu akorát tentsite a další je až za 5 mil. Rozhoduju se, že dnes padla. Stavím stan a klepu se zimou. Jsou 2 stupně. No, ochladilo se hodně. To jsou ty krásný podzimy ve Washingtonu asi 🙂

Ležím ve stanu v quiltu, jím sušenky, poslouchám Rakera, je mi krásně teplo a vlastně moc hezky. Takze vlastně ty podzimy ve WA nejsou tak špatný.