PCT day 103

Teda to jsme si dali. Noc peklo. Higway I5 je asi nejvytíženější v USA 🙂 a k tomu houkající vlak… Špunty pomohly hodně, ale stejně jsem se moc nevyspal. Navíc 3 kafe, pivo a mug mě v noci vyhnaly ze stanu. Abych nevzbudil SaH svítil jsem červeně, ale v červený jsem prd viděl, kdyby tam byl nějakej chřestivej. Po těch nocích v úplném tichu na trailu jsem si prostě odvykl od zvuků.

Snídám english muffiny se salámem a jablko. V 7 se loučím se SaH. Možná se uvidíme v Etně. Ale tady člověk nikdá neví.

Předpověď na dnešek je vedro a Farout tvrdí 6000ft nahoru. No poteš koště.

Po pěti mílích dělám přestávku a nabírám vodu. Potkávám se tu se dvěma holkama, co jsem ještě neviděl. Goldie a Tink. Začínaly v Sieře v červenci a jdou až do Kanady. Najednou se objeví Lucky. Chtěl skočit už ze Shasty, ale nakonec se rozhodl dojít až do Etny. Ikdyž se bojí toho kouře, ale snad to nebude tak hrozný.

Kopec je opravdu macek, ale výhledy jsou úžasný. Na mt. Shastu i s okolím. Skoro jak Sierra.

Po 9 mílích dělám oběd a chvíli odpočívám. To vedro je dost hrozný v kombinaci s tim kopcem.

Na 15. míli znovu filtruju vodu, tentokrát 3.5 litru, nechci scházet z trailu na dalším zdroji, takže mi bude muset stačit až do zítra.

Pokračuju dál a po cca míli registruju na trailu před sebou nějaký pohyb. Je to svah a po obou stranách je křoví, téměř neprůchodné. Říkám si, že to bude asi nejaka srnka, ale pak si říkám, že to má širší zadek, že by nějakej malej medvěd přede mnou? Zpomaluju a najednou vidím, jak to mrskne ocasem a otočí to na mě hlavu. Bože, to není medvěd. To je puma, obrovská. Všimla si mě až teď. A naštěstí se asi lekla a několika skoky mizí za zatáčkou. Jsem trochu vyklepanej, pumy se bojím o dost víc, než medvěda. Všichni říkají, ze pumu potkat nechceme. Ale stejně mě trochu mrzi, že nemám fotku. Už jsem po telefonu sahal, ale byla rychlejší. Takže taťka zas nemá tu fotku, co chce do kroniky 🙂

Tady jsem potkal pumu americkou

Jdu dál, ale furt se otáčím a rozhlížím, jestli mě nesleduje. Hůlky mám připravený, život bez boje nedám.

Adrenalin se odplavil a dostávám hlad. Takže na 19. Míli stavim a dělám večeři. Dělám poprvé Knorr Alfredo, co doporučili PaH a uznávám, že to není špatný. Sice to na dobrej hostinec nema, ale z Knorru asi nejlepší.

tour de Shasta (v pozadí)

PaH prý dneska skončí na 1530, ale to nedám. Nakonec popojdu ještě 4.5 míle na 1525.5. je osm a musím si pospíšit se stanem. Slunce zapadá 20:14. Jsem už po večeři, takže jenom sušenka, voda. Pak hygiena a do pelechu. Mám toho fakt dost. Snad se dnes jiz vyspím dobře. Nikdo tu není a je tu naprosté ticho.

Dopisuju zápisky a sotva udržím víka.

Brou

39km (celkem 2441km)

Doporučené články

1 komentář

  1. Promiň, že to říkám, ale jsem ráda, že utekla. Raději fotku bez pumy, než fotku s pumou bez Michala 😘

Napsat komentář: Hanka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *