michal 25.-27.6.2021
Kde jinde začit severní stezku, než od nejzápadnějšího bodu ČR. Takže v pátek s Robem vyrážíme, hezky vlakem, do Aše. Cesta utekla celkem rychle, autobus nás pak přiblížil do centra, dokupujeme poslední maličkosti v DMku a zbaběle prcháme do hospody. Prší totiž tolik, že se nám v tom jit nechce. Předpověd je špatná i na noc, tak volíme přenocování v hotelu a objednáváme pokoj. Po chvíli se počasí umoudří a tak přeci jen odskočíme až k nejzápadnějšímu bodu a znovu, za deště, návrat na hotel. Hledání večeře a naleznuto bistro s nejlepším Pho na celém šírém světě.
Ráno balíme a vyrážíme. Den jak malovanej. Cesta vede kus i německem a tak jsme varování ohledně testů na covid a potřeby se testovat po návratu. Asi to neklapne. Po cestě se napájíme u kyselého pramene a dorážíme do Skalné. Robert není úplně v pohodě a tak volí ubytování v penzionu, ale mně se už do peřin nechce, takže se rozloučíme, domluvíme sraz druhý den ráno a já se pohnu hledat si spaní na zřícenině hradu Neuhaus. Před usnutím mě dost děsí podivné zvuky nočního zvířete. Zní to jako nějaký šílený noční dravec křížený s harpyjí. Data mám a aplikace birdnet identifikuje původce. Je to hrdlička zahradní. Tož tak. (a to chci jít pct… no nic, popojedem)
Ráno nádherná romantika, snídaně, pohodička a najednou neskutečný útok malých černých bodavých mrch. Rychle se balím a zrychlěně prchám. S Robem se potkáváme podle plánu a po rychlé časové poradě usoudíme, že původní plán Kraslice už by asi neklapl kvůlivá chybějícím vlakovým přípojům a tak končíme v Lubech. Dokonce najdeme i funkční hospodu a dáme oběd. Cesta je v pohodě a na nádraží už nás vezvedává Miška.
První etapa SZ a naše první putování s Robem bylo super. Hodnotím 10/10 a již se těším na pokračování.
