michal Dnes to byl docela hezký den, ale začal divně, až nehezky. Vzbudil jsem se docela brzo, ale nechtělo se mi vstávat a tak lezu až po půl sedmý.
Na trail vyrážím v 7:18 a logicky začínám z kopce. Ale je to ten blbej kopec. Samý schody, člověk furt musi dávat pozor kam šlape a kolena trpí.
Tyhle kopce dolu mě ničí. Jsem utahanej a mám černý myšlenky. Baví mě tohleto? Chci pořád takhle sbíhat kopce a trápit se u toho? Není už tý únavy moc?
Sunu se takhle asi 3 míle skoro 2 hodiny. Mám už toho dost a tak sedám v lese a užeru něco z bear canu. Stejně je těžkej jak sviňa.
Pak už se jde líp. Trail vede kolem říčky, takže pořád mírně dolů. Mezi trailem a říčkou je meadow. Líbí se mi to. Potkávám spoustu dayhikerů. Je pátek.
Začíná být dost horko a tak zvažuju, ze někde u říčky zakotvím, vyperu ponožky (už to vážně potřebují) a hoodie a na chvíli sebou plácnu. Narážím na takovou kamenou plotnu, kde uprostřed teče říčka a vytváří takové tůňky. Líbí se mi tu a tak zastavuju. Sundavám boty, ponožky a co to. V zadu na patách jsou jakesi červené fleky, jakoby začátek puchýřů. Že by moje první puchýře na PCT? Je pravda, že jsem přes den skoro přestal sundávat boty a ponožky, takže nohy nemají šanci uschnout. Budu muset tenhle pouštní zvyk obnovit. Nebolí to, ale nohy umeju, vyperu ponožky a pak pro jistotu paty přelepuju leuko tejpou.
Ležím, suším a najednou se zjevuje úplně nadšená SaH. Má spoustu příhod co jsme se neviděli. Spala kousek nade mnou na cowboye a vycházela az po půl deváté. Ale to hlavní … viděla MEDVĚDA. Je z toho úplně nadšená. Se nedivím. Takže jsem asi poslední na trailu, co ho neviděl 😥
Má video a prý byl asi tak 3 metry od ní. Vůbec se nebál a jen tak si odešel. Lidí tam bylo víc a všichni fotili 🙂
SaH potřebuje stihnout otevřený obchod v toulomne. Ja tam původně ani nechtěl jít, mám jídla dost, myslim, ale je to jenom 0.3 míle z trailu a tak se přidávám. Mají otevřeno do 5 a je to ještě 6 mil, tak musíme přidat.
Po šesti mílích, už docela uondanej si sedám před obchodem. Beru roušku, penize a 1. nákup. Chipsy, pivo, kola, čokoláda. Zahučí to ve mě a můžu jit znovu. Ach jo. U stolu sedí chlapík, ktery se zná se SaH. Byli spolu u frodo a scouta. Dává se se mnou do řeči, že dnes je poslední den na trailu a končí. Je unavený a už mu PCT nedělá radost. Rozumím mu, ráno jsem nebyl daleko od těchle myšlenek. Ale zdá se být v pohodě. Už se prý hrozně těší domů. Já taky, ale cítím, že jsem tady pořád ještě neskončil.
Po chvíli jdu koupit ještě pomeranč, avokádo a root beer. Divný pití, co mi moc nechutná, ale stejně si ho často kupuju. Takovej kalifornskej paradox.
Pak vyplením hikerbox. Beru nějaký čokolády a knor těstoviny s pestem.
Řešíme co dál. Celá tahle oblast je uzavřena pro kempování. Musíme ujít cca 6 mil až pak můžeme stanovat. To je dost, už se nam nikam moc nechce, ale co zbývá.
Vracíme se na trail. A začíná nám jeden z nejhezčích úseku. Yosemity jsou úžasný. zastavuju se u soda spring a ochutnávám místní sodovku. Je to pár pramínků, vyvěrají ze země. Musím říct, že dost dobrý a krásně studený.
Jdeme podél řeky a kolem jsou skály a vodopády a slunce už je nízko a všechno je to úžasný. Jenom komáři to trochu kazí.
Po 6 mílích začínáme hledat místo. Beru vodu a SaH mi zmizí. Nemůžu ji najít. Je tu zavřený kemp, pár lidi tu kempuje, ale SaH tu není. Pokračuju dál po trailu a až asi za 500m nacházím šipku ze sušenek a SaH. U řeky ji strašně kousali komáři a v kempu být nechtěla. Klasika.
Našla místo na spaní v kopci. Chce spát zase na cowboye. Chtěl jsem taky, ale komárů je tolik, že to zavrhuju a stavím stan.
Pak jdeme vařit večeři. Dělám ty těstoviny a je to docela dobry. Jako zákusek pomeranč, sušenka a proteinová tyčinka.
Slunce už zapadlo, je tma a tak se sunu do stanu.
Ležím, píšu zápisky a říkám si. Ráno jsem nebyl daleko to vzdát a pár hodin na to jsem tu šťastnej a kochám se neskutečnou přírodou a užívám si pohodovou chůzi
Brou
33km (celkem 1518km)
Dokonalý fotky 🙂