Ráno opět pomalejší, na trail vyrážím cca 7:45. Martina spala na cowboye a má trochu mokré věci a prý se moc nevyspala. Přesně důvod, proč my geronti se do těhle pitominek nepouštíme a necháváme to na mladších 🙂
Valíme to z kopce k říčce. Proti nám jdou nějací JMT hikeři, na hlavách síťky a varují nás před komáry. Trošku se pousmějem. My jsme PCT hikeři. To je trochu jiná liga panáčkové. 🙂
To co následovalo se nedá popsat jinak než waterloo. V jednu chvíli jsem na ruce zabil 7 komárů. Úplně červená ruka. Byli všude. Nemohli jsme ani zastavit a vyndat repelent. Během těch několika desítek vteřin by z nás nic nezbylo. Cca 1 a půl míle skoro běžíme. Když opadnou ty největší roje, shazuju batoh a to co ze mě zbylo se snaží najít co nejrychleji repelent a stříkám to na sebe jak šílenej. Uff tohle byl masakr. Naštěstí to funguje, takže mám od nich skoro až do večera pokoj.
Pak už následuje jenom dlouhý táhlý kopec približovák k Mather passu.


Po cca hodině zastavujeme na svačinu a pak v jednom úspěšném útoku pass zdolávám.

Nahoře jsme asi necelou hoďku a přemlouvám se vyrazit dolů. Vypadá to opět na kamenitý sesup se schodama. Nenávidím ty stupně. Kolena mi to dávají sežrat.
Ujdeme asi 4 míle k jezeru a stavíme na oběd na úžasném místě. Vařím ramen a přidávám trochu ovesných vloček. Že mě to nenapadlo dřív, moc dobrý. Pak asi na pul hoďky usínám. Celej rozespalej se pak vydávám na cestu. Furt se necítím úplně nejlíp. A opary furt nemizí. Ale za chvíli na to zapomenu (SaH zůstává někde za mnou koupala se v jezeře, takže se dýl balila) a já si užívám sám pro sebe snad tu nejkrásnější část Sierry. Vodopády, říčky, hory. Sestupuju po schodech a údolí je úchvatný. Borovice na okrajich, potůčky vody přes cestu, marmoti znuděně pozorují, kdo je zase ruší… mršky si teda umí vybrat kde žít.





Asi po hodině a půl sestoupim do údolí. Chvíli čekám na SaH. I ona říká, že to bylo neskutečný.
Pak se vydáváme najít místo na spaní. Nakonec je to trochu sprint. Místo, kde jsme chtěli spát je zabrané, další je plné mrtvých stromů a další je až za dvě majle. Slunce už pomalu zapadá, když stavíme stany a rychle vaříme večeři.
Čistím zuby, když se objevuje Sho. Během dne ztratil Gevina a Mean mug, tak je trochu smutný. Jde si stavit stan a dělat večeři, ale komáři už útočí, tak se loučíme, že se uvidíme ráno.
Jsem dnes utahaný jak kotě a to nás zítra čeká Muir pass. 4100ft stoupání a pořád ještě snih. To bude drsnej den.
Brou
29km (celkem 1317km)