V noci se budím a zjišťuju, že spím skoro na zemi. Moje noční můra, pichlá karimatka. Během noci dofukuju ještě asi 3x. Taky mi ráno hodinky nadávají, že kvalita spánku je velmi špatná. Uvidím dnes v noci, jestli jsem jenom nějak blbě neucpal to nafukovadlo. Ale obávám se, že jsem to zavřel dobře a budu řešit lepení 🙁
SaH ráno v pressu, takže vyrážím napřed. Po asi hodině mě dohoní snídaně, takže hledám místo. Když lezu mimo trail, vidím za každým stromem medvěda. Jakmile jsem zpět na té šířkou půlmetrové cestě cítím se mnohem bezpečněji. Dost iracionální, ale je to tak.

Potkáváme se na první vodě. Filtruje tu i Jana. Potkali jsme se s ní v KM (je z Rakovníka a startovala taky 1.5) a mysleli jsme, že nám hodně utekla. Jana už má dofiltrovano a vyráží, ale my ještě malou sváču.
Pak vylezeme na Owens Valley a potkáváme se tu zase s Janou. Obědvá a tak se k ní přidáváme. A hlavně je tu po 2 dnech signál. Volám domů a uploaduju jeden den.

Vyrážíme společně, ale Jana je rychlá a za chvíli mizí. Na další vodě SaH vodu nepotřebuje, ale já ano. Asi hodně piju. Voda má být cca 0.4 mile mimo trail, ale co nadělám. Nakonec to bylo tam a zpět skoro míli a půl a to už zaboli, ale místo to bylo moc pěkný.
Btw. cely den jsem jak u vytržení. Neskutečný výhledy a nádherný kontrastní barvy pisku, skal a stromů. Přebijí to i to, že se mi vůbec nejde dobře. Cely den se vyloženě trápím. Nejspíš to bude nadmořská výška. Spali jsme v 3200, ráno jsme kousek klesli, abychom to zase nastoupali a celý den jdeme kolem těch 3000. Funim, nohy jsou jak z betonu, prostě nic moc.

Když se vrátím na trail, pustím si Egypťana Sinuheta a vyrážím stihat holky. Mám hodinu zpoždění a 5 mil k další vodě. Ale celkem mi to uteče. Doháním je tam, jsou hodný, počkaly na mě. Řešíme kde přespat. Máme v nohách s SaH cca 16 mil (ja 18 kvuli prochazce pro vodu) tak chceme ješte kousek popojít, aspoň na 18. Jana začínala na delší míli, takže ma asi míň, ale přidává se k nám a nachází krásný místo s výhledem na kopci a sluníčkem. Slunce je důležité, neni taková zima. Jakmile zapadne, je zima hned hrozná.

Jana spí na cowboye, my s SaH stavíme stany. Pak bereme soudečky a jdeme vařit. Hlad máme všichni strašný. Cela Večeře se nese v duchu debat o tom co jime. Jana přispívá par nápady na vylepšení jídelníčku a my ji snad taky. Ono je těžký, už 50 dní jíme v podstatě to samý: brkaši, ramen, tortily, m&ms, cliffbary, poridž, burakový máslo. Zajímavé je, že to všechno prý jde smíchat a jíst dohromady. Ja to teda jeste nezkusil, ale asi už nejsem daleko.
Po večeři odkulíme soudečky dál od stanů a jdeme bydlet. Převlíkám se, myju nohy (ačkoliv už by měla být všude voda, zatím nic moc a prachu je pořád strašně, takže nohy furt total humus.
Píšu zápisky a venku je neskutečný ticho. Holky už buď spí, a nebo taky píšou.
Snad bude karimatka o.k.
Brou
29km (celkem 1190km)