Noc byla velmi větrná a to jsem se ještě trochu bál, bo jsem nepověsil jídlo na strom, návštěvy medvídka. Prostě jsem se moc nevyspal.
Ráno zima. 6°C , beru péřovku. A v cca 6:30 vyrážím. Dneska to bude delší den.

Za 5 mil přicházím k firestation. Je tam kohoutek s vodou. Ale musí se filtrovat. Dělám si ramen. Nějak zvláštně chutná. Naplním flašky – 4 litry a vyrážím. Další voda je až za 18 mil.

Poté co se poprvé napiju, zjistím proč polévka chutnala divně. Voda je nějak chemicky upravená a má strašnou příchuť desinfekce. Fuj. To budu pít celý den.
Z počátku se dost trápím a dělám přestávky a furt mě někdo předhání. Ale už vím, že jsem želva 🐢. Sice pomalu, ale vytrvale. Odpoledne už se mi jde dobře. Pořád fouká a chvílemi je to dost studené, takže pořád oblíkám a sundavám mikinu.




Vylezu poslední kopec a začínám sestupovat k místu, kde chci dnes spát. Ranger station – kde rangeři udržují water cache. A najednou slyším: Ahoj, tak jsi mě dohonil. Musím ještě chvíli popojít, abych poznal Martinu. Co jsem ji potkal ve wrightwoodu. Jdeme spolu a kecáme celou cestu. Těsně před stanicí nás dohoní její tramily (trail family). Pár ze Seattlu a Sho z japonska.
Jdu postavit stan a nabrat vodu.
Přidám se k Martině a její partě na večeři. Vařím kuřecí curry s rýží, dehydratovanou hotovku. Moc dobrý. Btw. už se mi asi spustil pověstný hiker hunger. Celý den do sebe něco láduju, kdykoliv zastavím.
Padá tma a všichni lezeme do stanů.
Převlíkám se a myslím, že tentokrát suchá varianta úpravy nohou asi nebude dostatečná. Obětuji 3 dcl vody. Výsledek je …. no, řekněme … lepší.🙈

Moc hezký den.
Zdravím domů
37km (celkem 698km)
698 km, Horovice-Hamburg 😀