michal Ráno jsem se zabalil a kolem sedmé vyrazil na poštu. Dorazil jsem tam 20 min před otevíračkou a tak čas kratím hygienou.
Vyzvednu balík a málem omdlím. Je neuvěřitelně těžkej. Proboha, kterej blbec tohle posílal? Musím redukovat. Přesouvám do hiker boxu musli, to mi nechutná a buráky. Těžký. Zbytek dávám do batohu, ale je to šílený.
Chlápek z CC přijíždí s várkou hikerů na poštu, tak se s nimi svezu zpět na trail.
Prvních cca 8 mil je to super procházka. Louky a spoustu zvířátek, takoví syslíci.
Pak se dokonce objeví potok a jde se podél něj. Mám tričko s krátkým rukávem a z čepice sundavám tu plachtu kolem krku. (Tohle bude ještě důležité 🙂 )
Než se trail od potoka odpojí, zastavím, dám menší oběd, nafiltruju vodu (4l) a na chvíli naložím nohy do vody. Nádhera.
No a pak tu máme zase hřebenovku. Nahoru, dolů, balancuju a pořád fouká. Teplotně celkem ok, ale slunce svítí hodně.
Přes poledne se snažím hledat stín a na chvíli orazit. Pořád se míjíme s Laurel. Jsme stejný želvy.
Kolem šesté dorážíme k Mike’s place. Je to prý zvláštni místo. Mike velmi podporuje hikery. Je tam voda a když je doma, často prý s hikery vaří a pije pivo. Ale Mike doma není. Navíc celé místo na mě působí jak kulisy k nějakému postapo filmu. Úplně přesný Fallout místo.
Začíná být chladno a fouká to ještě víc. Laurel se jde podívat do domečku (chatrč fakt hnusná), že tam přespí. Už je tam Jeff. Toho jsem už někde potkal. Já se rozhoduji postavit stan. Tady se mi na podlaze spat nechce. Postavit stan v tom větru je výzva. Daří se mi to, až když se přesunu mezi křoviska, ale jsem tam hrozně natěsno. Snad to stan vydrží a nerozšube se o větve.
Převlíkám se a co to… Cítím krk a ruce. Pěkně jsem se žahnul. Navíc je mi zima, trošku zimnice. Asi lehký úžeh. Beru péřovku a lezu do spacáku. Večeře studená a poslouchám Heriotta a je mi fajn.
29km (celkem 203)
