Pallas-Yllästunturin kansallispuisto day 4

Celou noc kolem stanu chodí sobík se zvonkem kolem krku. Oni snad nespi!

Když se ráno probouzím, prší. Předpověď říkala ze dopoledne bude nějaký menší prseni, tak se nikam neženu. Stejne klasicky dopoledne se spis plazím. Snídani jenom studenou, udělám si něco někde po ceste. Opět vodní problém.

Vyrážím kolem pul jedenácté a na rade je kopec. No co budu povídat, za hodinu a půl jsem nahoře (teda myslel jsem, ze nahore), celou cestu prší, mlha. Nachvilku přestane, tak ssebou praštím na zem a vařím kasi a caj. Koukam na garminy a no ty brdo. Usel jsem celych 1.7km … no pecka.

Balím a přidávám do kroku. Asi tak 10 minut, pak totiž přijde dalsi kopec. A znova začíná pršet . No nic, pouštím audio a sunu se dal. Škoda, ze je mlha, musely by tu byt super výhledy.

Najednou misto do kopce jdu z kopce. To ja poznám. Najednou stíhám dýchat, ale zase začnou bolet nohy. To je furt neco. Ale pohledem do mapy zjistiju, ze za cca 3km je asi nejaka restaurace. To me dost motivuje a tak zrychluju.

Je to hotel a restaurace. Moc pekny (ceny taky) ale davam si pivko, kafe a burger. Dobijim vsechny veci a mudruju nad mapou. Nejak mi to nevychazi se presunout do yllästunturin casti parku, tak se asi zacnu tocit tady nahore. Furt spoustu mist k objeveni.

Najednou jsou 4 … Uf. Rychle dokončují plan a Volim Mäntyrova open wilderness hut. Jsem dost mokrý tak zkusim přespat na chatě a dosušit se. Bude to první chata, tak uvidím. Nakupuju suvenýry domu a balím.

Je to cca 5 km, takze na pohodu. Po ceste potkávám úplně bily varianty sobiku. Zase prší ale vsechno kolem je nádherný.

U chaty jsem po šesté. Je moc pekna, voňavá a prazdna. Zatápim v kamnech a začínám sušit věci. Po chvili se objevuji 2 finky. Kazda ma mimino jedno 6 měsíců a druhé 8. Ptám se, jestli mám uvolnit chatu, ale že prý ne, ze mají stan a chtějí spát venku. Přesto jim rikam, že kdyby si to rozmyslely, rád jim chatu uvolnim. Ale vypadá to na tvrdačky.