michal Budime se relativně pozdě, ale hlavně do deštiva. Objednali jsme si v hostelu snídani, takže necháváme stan stanem a pádíme z deště.
Snídaně je ale celkem zklamání. Nějaký zrní a toasty s máslem a marmeládou.
Hygiena, někteří i sprcha a pak balení stanu. Pršeni přidává na intenzite a moc se nám nechce ven, takže jeste chvili čekáme a vyplatí se, přestává to. Ale je 10!!! No poteš, snad to dáme. Naštěstí je to dnes jenom takova procházka kolem jezera. 🙂
Jo procházka… Začíná boj o každý krok. Splháme do kopečku po mokrých kamenech, přelézáme potůčky. Je to síla.
Doražíme do Inversnaid. Děláme si s Miškou před hotelem kaši s chedarem (musíme nějak ujist tunovy bag s jidlem) a pak jdeme na pivo a čaj dovnitř, kde už jsou Verča s Mirou.
Po cca hodině jsme zpět na trailu a boj o každý krok pokračuje. Dnes je to fakt těžký a holky statečně bojujou.
Na konci jezera krásný kopečky. Tohle bude pěkný.
Do cile v Iverarnanu doražíme až v osm. Těsně před cílem docházíme i ty 4 česky a chvili cestě povídáme.
V kempu už nejsou volné chatky, takže zase stan. Jdeme na večeři a pivo. Večeře vyborna a guiness taky.
V devět přichází nějaký hudebnik, taková karaoke, ale docela dobrý.
Holky se suší a rozmrzaji a my s Mírou jdeme stavit stan.
Domlouváme se, že holky si zítra vemou zero a přejedou vlakem do dalšího města, kde si vezmeme hotel na noc. Po dnešku si to zaslouzi.
Ja dávám ještě pivo a pak jdu na kutě.
Brou
