PCT day 149

Ráno vstávám brzy a po šesté vyrážím. Nakonec to ale nebylo nutné a stíhal jsem shuttle ve 12:30 s velkým předstihem. Takže jsem stihl usušit všechny věci.

Shuttle přijel na čas. Vystupují z nej PaH, tak se loučíme. Cestou do Stehekinu zastavil na Ranchi Stehekin, kde jsem si dal k obědu burger. Pak stavil v místní vyhlášené pekárně, kde jsem si koupil cinammon rolls (naprosto úžasný) a pak jsme přistáli u mola u jezera. Shuttle je evidentně naháněč duší.

Stehekin je maličké městečko. Obchod spíš pro turisty, než obchod. Pošta, public showers&laundry, lodge a restaurant (toho času zavřený, bo nejsou lidi).

Na terase potkávám Hobbse, sedí u stolu s hikerkou ze Švýcarska (Sarah?) a Markem z Kanady. Přisedám k nim. V obchůdku kupuju pivo a chipsy a nějaký suvenýry.

Věci nechávám na terase a jdu na poštu zjistit, jestli je tu můj balik. Je tu (halelujah), takže nakonec 3 balíky ze 4. Dobrý.

Pak se jdu osprchovat a vyprat. Přehazuju věci do sušičky a vracím se na terasu. Klabosíme s Markem. Je to sympaťák. Nakonec přichází i hiker z Anglie (bullfrog). A ve čtyřech klábosíme až skoro do půl deváté. Nad jezerem krásně zapadá slunce, je teplo a cvrkají tu cikády. Vůbec bych nevěřil, že jsem ve WA.

Během klábosení jsem si odskočil postavit stan, takže když pak přijdeme zpět, mám vše připraveno a můžu rovnou vklouznout do pelechu.

Píšu zápisky. Už jenom 3 dny na trailu a pak přesun do Seattlu. PaH se rozhodli pro alternativu k hranicím. Chvíli jsem to zvažoval, ale rozhodl jsem se to nejit. 60 mil navíc po ne PCT a nekončí to u monumentu. K hranicím se člověk stejně nedostane a 60 mil tou samou cestou zpět. Ne, moje PCT skončí 25 mil před monumentem. A třeba se jednou vrátím ty úseky dokončit. A ikdyby ne, tak ja jsem si svoji cestu užil moc, taková prostě byla moje PCT. Pět měsíců, na který nikdy nezapomenu. Ale všechno má svůj konec a já už se strašně těším domů.

Zitra ráno zpět na trail. D-3.

Brou

16km (91 km do Windy pass)