michal Ráno není až tak zima, jak jsem čekal. Vstávám před šestou, rychle balím, cold soaked vločky k snídani a na trail. Sign tap ještě spí a tak kolem něj procházím co nejtišeji.
Celý den je to taková mírná houpačka, ale nejde se mi dobře. Mám zase jeden z těch líných, těžkých dnů. Dělám častěji přestávky, furt něco jím, ale nic nepomáhá.
Sign tap mě logicky dohoní a předhoní ještě před obědem. Ale na ten ho dohoním a chvíli si povídáme.
Najednou se objeví pár jdouci SOBO (ze severu na jih). Ty moc obvykle neprohlížím, se sobařema se prostě jenom rychle mineme a oni zmizí. Většinou se nijak nepředstavujeme ani nedáváme do řeči. Proto mě překvapí, když mě ten kluk najednou osloví: Hi Michael.
Chvíli na něho koukám a pak poznávám. Je to kluk, co se přidal k mojí tramily, se kterou jsem začínal a viděl jsem ho naposledy v Big Bear lake. Tuším, že se jmenuje Dylan. No neuvěřitelný. Ptám se na ostatní a prý jsou cca 2 týdny přede mnou.
Sign tap odchází a já dojídám oběd. Najednou se objevuje další SOBO pár. Přisedají ke mně a dělají oběd. Bavíme se o Timberline lodge a doporučují mi oběd a ne snídani. Tím je rozhodnuto. Tím lepší, že snídani bych jen těžko stíhal.
Pak pokračuju plazenim se vpřed. Blbě koukám na cestu a sejdu z trailu. Naštěstí jsem si toho všimnul relativně brzy. Ale stejně se vztekám.
Na 20. majli dělám sváču a už se mi zase jde docela dobře. Jsem holt odpolední chodec. Ale bohužel už je pozdě a moc dlouho už nepůjdu. Za 5 mil je tentsite.
Cca 3 mile před spaním přicházím k říčce. No, spíš něco mezi vodopádem a říčkou. Valí se tu voda a já nevidím jak na druhou stranu. Zkouším popojít nahoru, ale je to nebezpečný, přeskakuju po velkých kamenech, sem tam se kámen svalí a kdyby mě zavalil, bude velký ouvej. Mají tak kolem metráku. Cca 20 minut tam pobíhám, párkrát jsem se dostal tak do půlky, ale pak to už nešlo dál. Vracím se zpátky a říkám si, holt se prostě namočím. Nedá se nic dělat. Mobil dávám do nepromokavého obalu a jdu na to. Říkám si, že hlavně nesmím uklouznout a spadnout do toho. Stopro by mě smetlo a hodně otlouklo o ty kameny. Naštěstí to přeskáčku jak opička celkem na pohodu, akorát boty jsou samozřejmě úplně mokrý, stál jsem tam cca po kolena.
Voda je ledová a cestou k tentsite mi mrznou nohy a je mi docela zima. Slunce už skoro zapadlo. Teď si uvědomuji, že mám vlastně kliku, že jsem měl Sierru bez brodění. Tyhle zmrzlý nohy mi nechyběly.
Za chvíli dorážím na tentsite. Rychle stan, k večeři kaši s vepřovým v bbq omáčce, usušit nohy, hygiena a spát. Jsem mrtvolka
Brou
42km (celkem 3254km)
