Ráno vystřelím v šest a tempem 3.6 míle za hodinu pádím k highway. Ale PaH už tu nejsou. Naproti přes silnici vidím uzávěru. Ano, trail je uzavřen. Dalsich cca 60 mil musím přeskočit, ale snad je to už poslední skok.

Jdu na stop, ale nedaří se. Po dvou hodinách mě nakonec bere jeden hasič, co hasí v té uzávěře, do Chemultu a tam na benzínce kupuju kafe a banán a jdu na hitch do Bendu. Opět to trvá, ale naštěstí ne tak dlouho a bere mě chlapík přimo k Walmartu v Bendu. Super.
PaH už pořídili boty a další věci a jsou mi v patách.
Nákup na 4 balíky na další sekci mi trvá cca hoďku a půl. Kupuju si oběd a jím to za někdy soucitných, ale někdy i nehezkých pohledů ostatních nakupujících ve Walmartu. Všichni si asi o mě mysli, ze jsem bezdomovec.

Pak jdu na poštu, celé to balím do balíčků a posílám. Další hodina a půl. Pak se vracím za PaH. Ještě plánují a nestihli nakoupit. Vysílají mě tedy jako předvoj do domu k trail angelum, kde chceme přespat a kde máme být do pěti hodin.
Stíhám to na posledni chvíli. Nejdřív 15 minut na bus, pak 10 min busem a pak 25 minut pěšky. Procházím Bendem a je to moc hezký město.

Na místě mě vítá Peter a má na sobě tričko s českým nápisem. Je to zvláštní náhoda. Nevěděl, že budou dnes hostit Čechy. Tričko má protože předci jsou z Česka a dnes si ho vzal náhodou. Vysvětluje mi pravidla domu, dávám mu věci na vyprání a jdu se osprchovat. Uf, jsem zase člověk.

Sedím venku na terase a najednou se objevuji 2 hikeři. Kanaďanka a Ital. Už jsou tu 2. den. Zůstali, protože se jim Bend moc líbí. Úplně jim rozumím. Děláme si večeři a povídáme si zážitky z trailu.
Nahrávám posty na blog – mám docela zpoždění. PaH pořád nikde. Píšu jim a prý nestihli poštu, takže se vším jedou sem. Naštěstí se jim podařil skvělý hitch, jinak nevím, jak by to pobrali.
Když dorazí, zírám. Jejich nákup je impozantní. Začínám se obávat, jestli toho mam dost 🙂
Stelu si na trávě na cowboye. Dobíjím všechny elektrický cajky, pak hygiena, chvíli povídání s PaH a na kutě.
5km (celkem 2957km)