michal V noci mě párkrát budi rameno (klasika) a vnímám lehké bubnování deště. To je ale na rozdíl od ramene moc příjemné.
Budím se po páté a chvilku ještě lenoším. Hrabu se z quiltu před půl šestou, pobalim, snídám ovesnou kaši řízlou chia semínky a v šest jsem na cestě. V jednu chvíli blbě uhnu a cca kilometr si zajdu. Nevadí, akorát je to po silnici.
Celou dobu lehounce prší. Zkouším pončo, ale s nefunkčním ramenem je to dost ekvilibristický kousek přehodit zadni díl přes batoh 🙂
Nakonec se zadařilo, ale po chvili v podstatě přestává pršet a jenom tak lehce mží, takže pončo zase sundavám ( asi jsem ho dýl nandaval, než měl na sobe :)) ) a pokračuju jenom v mikině.
V jednom přístřešku potkávám hikera, který tam přespával a chvíli si povídáme. Fajn pokec, diky.
Pak znovu vyrážím na cestu. V Božím Daru jsem cca 9:40. Chvilku si povídám s kuchařem, ktery sedí a pije kafe před jednim z hotýlků. Sice je ještě zavřeno, ale kafe mi udělaji. Diky 🙂
Pak se přesunuju na zastávku. Autobus, který mi naplánoval IDOS nenacházím v jízdním řádu, ale nepanikařím.
Autobus nakonec dorazi, sice v opačném směru, než by měl, ale hlavně, že tu je.
Dopisuju deník a pospávám.
Párkrát si píšu s Robem, jak se jim daří na cestě.
Cesta uteče rychle, Miška mě nabírá a jedem domů.
Moc hezky to bylo.
