michal Čeká nás s Míšou za měsíc West highland way a tak už si nějakou dobu říkáme, že bychom měli začít trochu trénovat. No nedaří se, co budu vyprávět. Ale pak, jak si tak píšeme s PaH, vyvstane nápad vyrazit společně do Brd, když to napoprvé nevyšlo i s Honzou.
Po krátkém plánování se dohodneme na cca 20km, abychom Mišku nepřetáhli a jako cíl volíme Padrtě.
Vyzvedávám PaH po deváté na nádraží a v půl desaté nás nabírá Valda (ještě jednou děkujeme za odvozy 🙂 ) a za chvíli nás vysazuje v Malé Vísce a vyrážíme na cestu. Burák je na stopovačcce a zdá se, že si to užívá také.
Menší odskok na Jindřišku (Péťa už posledně viděla, ale Honza ne) a pak nastoupáváme k letišti. Je to celkem na pohodu a docela v tempu.
Za letištěm doprava a doleva, kolem Parmovy nádržky přes dopadovku Jordán až na rozcestí Kvaň. Tohle je jedno z mých nejoblíbenějších míst v Brdech. Ty břízy mají prostě něco do sebe.
Počasí zatím celkem dobrý. Sem tam pár kapek, mraky se honí, chvíli slunce, chvili vítr. Krýsný aprílový počasí.
Pak následuje úsek, který není nijak úžasný a špatně zabočíme na rozcestí a nejednou jsme u Tří Trubek. Nu což. Nastoupaváme kolem Kočky a Miška má první krizi. Honza i Petra jsou v pohodě, ale já příznávám, že tech 5 měsíců za stolem u počítače a 20kg nahoře si vybírá daň. 🙂
Blížíme se k Padrtím a asi abychom si to pořádně užili se nad námi stahují mračna, déšť střídají kroupy, vítr nás bičuje a celkově si to velmi užíváme. K hořejšímu rybníku dorážíme navlhlí a vyfoukaní, ale 26km se počítá. Miška je borkyně – hned na poprvé! WHW dá v pohodě. A Burák to uťapal taky.
Voláme Bublině a pak vyrážíme k pick up pointu. Za hoďku už sedíme v autě a těšíme se do tepla domů.
U nás pak ještě společné vaření česnečky a povídání.
Super výlet s PaH
