michal V noci hodně přituhlo a tak dávám filtr fo spacáku. Ráno je -0.5° a tak jsem rád, že jsem to udělal. Ale hlavně se mi moc nechce z tepla quiltu.
Zevnitř je stan pokrytý námrazou. To mě zase budou studit prstíčky, až ho budu balit. 🙂
Do Stevens passu je to necelých 6 km, takže jenom kousek. Vydrápu se na kopec, je tu konečná lyžařského vleku a pak už je to jenom z kopce. Přijdu k silnici a hned mi dojde problém. Silnice je pořád uzavřena, čili stop je de facto nemožný. Jdu se podívat k hl. budově lyžařského střediska a najdu tam ceduli, že funguje shuttle pro hikery a máme napsat na číslo. Což dělám a přijde odpověď, že přijede v 11:30. Je po deváté, takže mám spoustu času. Toulám se po okolí a najednou na mě volá známý hlas. PaH tu ještě jsou. Chvíli povídáme a plánujeme co dál. Nakonec se rozloučíme a oni pokračují dál. Jsou tu už od včerejška a tak mají vše pořesené. Měli tu balíček a tak mohou dál. Ten můj je ve Skykomishi, na poště, která je zavřená minimálně do čtvrtka. To čekat nechci. Navic mám stažený bearcan v Leavenworthu. Čili cíl je jasný.
V půl dvanácté nás nabírá chlapík, který nás veze do Leavenworthu. Je to majitel outdoorového obchodu ve Skykomishi, ktery aktuálně žije v Leavenworthu. Museli Skykomish opustit a nemůžou se vrátit. Taky hezký :(.
Jedu ještě se dvěma dalšími hikery. Ubytovávají se v hotelu Loge. Cena není špatná a je už pozdě na to vše co mám zařídit, takže se rozhoduji a beru pokoj také. Aspoň dosuším věci a odpočinu si.
Checkin je až ve 4, takže jdu jenom na hotel dát batoh a jdu na poštu pro balík a najíst se.
Leavenworth je neskutečný město 🙂 Je to kopie nějakýho Bavorskýho města. Ne teda úplně autentická, ale jde to poznat. Celý město je turistická past. Všechno je načančaný, všude kytky a mraky restauraci a obchůdků. Vyzvedám bearcan na poště a jdu na beef goulash se špetzlema a pivo. Docela dobrý, konečně v podstatě normální jídlo.
Pak se rozhodnu, že zajdu nakoupit jidlo, ať to mám z krku a tak se vracím na hotel dát tam bearcan, ať se s ním nevláčím. A čeká mě radostná novina, pokoj už je ready. Takže se ubytuju a měním plán. Nejdřív sprcha a praní. Ve městě není laundry, takže peru v umyvadle, ale cajk. Pak chvíli padám na postel, ale je mi jasné, že takhle by to nešlo a že musím jít hned.
Jsu směrem k Safeway, ale nakonec skončím v obchodě trochu blíž. Nakupuju jídlo na 6 dní a nějaký laskominy na večer.
Po návratu vše vybalím a zkouším to nacpat do bearcanu. Ajaj, už jsem zapomněl, jaky je to problém:) nechávám to na později a jdu do města na večeři.
Objednávám si beef rouladen a dostávám variaci na španělský ptáčky. Je to výborný a jen tak tak to sním. Sotva se dovalím na pokoj. Pak surfuju na netu a pouštím si film z netflixu. Úplně se vypínám z PCT módu. To bude zitra šok 🙂
Usínám až kolem dvanácté. Takže další šok bude i vstávání 🙂 Nějak se mi ta města už vymykají kontrole.
Brou
6km (253km do Harts pass)
