PCT day 132

Ho hó, tak to byla panečku noc. Z ničeho nic najednou zima a hned -2 🙂 Párkrát mě to vzbudilo až jsem si místo mikiny bral péřovku. Tyhlety rychlý změny už pro mě nejsou nic dobrýho.

Ale nejhorší věc jsem si uvědomil ráno. Samozřejmě se mi nechtělo z klobouku, vylézt do -2 a převlíknout se do zmrzlého oblečení žádná sláva. A hlavně hrozná zima na ruce. Ještě, že mám ty výborný RAB rukavice, co jsem si je jel extra koupit do Prahy, že jo. Ale kam sem si je kurňa jenom dal? Že by v tom druhým drysacku… hmm, tam taky nejsou. Kdy sem je měl naposledy? Někdy v Sierra a pak jsem je daval i s tou bundou do toho bearcanu. Do bearcanu, do Prčic, že já je z toho bearcanu nevyndal? Já měl takovou radost z tý bundy, že jsem tam nechal ty rukavice a poslal to do Stehekinu. No super. Takže rukavice budu mít az za 14 dní. To mi už budou skoro na nic. Neponaučitelnej. Hlava skopová. Mameluk.

No nic. Balím se 2x dýl, než normálně. Minuta baleni, 2 minuty rozmrzání rukou. Ruce necítím jeste asi 5 mil.

Pelášim si to do kopce a konečně nějaký i výhledy. Ale to prý přijde hlavně zítra. Já už těším 🙂

Na oběd hledám nějaké slunečné misto. Musím usušit quilt, ale hlavně stan. Byl zevnitř uplne pokrytej námrazou a teď je totálně mokrej. Dělám si rámen a tyčku a suším.

Po obědě narážím na místo se spoustou borůvek. Chvili se pasu a pak trhám trochu i do misky k vločkám na snídani.

Potkávám Hoboea. Suší stan a spacák. Jak jinak.

Valím dál a najednou me Hoboe dohoní. Jdeme spolu a dáme se do řeči. Vyklube se z něj moc prijemnej kluk. Povídáme o všem možným a na 22. míli pak společně končíme. Je to fajn si po 4 dnech s někým popovídat.

Společně večeříme, dělám si studenou kaši s tuňákem (mňam) a čokoládovou tyčku. Najednou se objeví lovec s kuší a batohem, jestli tudy neběžel jelen. Kroutíme hlavou, že ne, ale nevypadá, ze by nám věřil. Doufám, že si na nás zítra někde nepočíhá. Mam z těchhle zelenejch mužíků trochu strach. Začla jim sezóna, jsou všude a prý si na ně máme dávat bacha. Co my, snad voni na nás, ne? Doufám, že si mě s nějakým jelenem nespletou.

Zasejc trochu přituhlo a hlavně hodně fouká vitr. Filtr zase do quiltu, vyzubit, převlíknout, zapisky a spát.

Zitra prej budou naaadherný vyhledy, ale taky 6500ft nahoru. Ajaj, to bude drsný. Jak v Sierra.

Brou

34km (620km do kanady)

Doporučené články

3 komentář

  1. Hlavně zdravíčko aby vydrželo!
    Když už je jen 620km do Kanady (:

  2. Jakoze za 620 km konec? Jupiiiiii, to je jak pesky z horovic do kosic, to je neuveritelnyyyyyyy 😘😘😘 hlavne vopatrne, kamo

    1. Takže vlastně jen kousíček… (:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *