Ráno se budím dýl, než bych chtěl 5:50, ale asi jsem si potřeboval odpočinout.
Snídaně jenom narychlo a mažu dolů z kopce do Beldenu. Po cestě je neskutečný množství poison oaků, musím dávat velký pozor.

Za hoďku a půl už sedím před storem u zásuvky (díky bohu) a dobíjím. Cedule s otvíračkou tvrdí, že je otevřeno až od jedenacti, ale dveře jsou otevřené a sem tam někdo vejde, ale většina lidí co přijde zase odchází. Před desátou se osměluji a vejdu a zjišťuju, ze store je sice zavřený, ale je otevřený bar. Dávám si kafe a pepsi. To bodlo hodně.

Mám nabito na cca 80%, to musí stačit. Balim, volám domů (strašná WiFi). Ťípa a Eli se vratili z tábora a mají nový pokojíčky. A zítra odjíždí do Polska.
Pak vyrážím. Následujících asi 7 hodin lze popsat jen jako utrpení. Na sluníčku mi tempe ukazuje 48° , stín není skoro žádný. Pořád strašnej kopec ve spáleným uzemi, čili pahýly stromů nemají větve, aby stín mohl být. Jediny štěstí je, že je tu spoustu vody. Takže neustále namáčím čepici i hoodie. V jednu chvíli se namáčím celý. Sundavám cepici, asi po 2 měsících a zjišťuju, že je ze mne opravdu vetchý staříček. Holiče uz fakt potřebuju 🙈💇

Vypiju skoro 8l, než se dohrabu nahoru. Jsem hotovej, ale skoro jsem ušel to, co jsem ujít chtěl. Takže relativní úspěch.

Kolem půl šesté, když už se sotva plazím, si vzpomenu na jídlo. Nojo, to by asi pomohlo. Dělám půl litru ovesný kaše a dojídám jerky a k tomu několik lžic burakovýho másla. Michelinská kombinace.
Přicházím na vrchol kopce a zapínám data. Slaboučkej signál tu je. Po chvíli začne mobil ječet a usilovně vibrovat, tohle neznám.
Přichází mi nějaký allert (asi nějaká US služba), že v území, kde se pohybuju, hrozí bleskové povodně. Asi nějaký přívalový déšť. Hmm, jak jinak. To je prostě trest za tu bundu.
Vzápětí přichází zprávy od jiných hikerů, že je nový požár v NoCal. Hoří cca 300 mil přede mnou a vypadá to na 100mil uzavírku. No, taky hezký.
Jsem unavený, ale pořád jdu územím widow makerů. Tady spát nemůžu. Upínám se k poslednímu tentsite a to je konečně v pohodě. Úplně volná plocha bez stromů.
Hlad nemám, takže rychle stavím stan. Musím si umýt nohy. Ten jemný popílek, kterým celý den jdu a který dýchám je peklo a projde vším. Budu muset v Chesteru koupit nějakou masku na to. Už jsem slyšel pár varování od místních. Zatrolená sev. Kalifornie.
Ležím ve stanu a každou chvíli slyším spadnout něco v okolí. Samý praskání, padání. Za vším slyším medvěda, co si jde pro moje jídlo. Ale budu ho bránit!
No nic, kdo se boji, nesmí spát v lese, takže už mi nic jinyho teď nezbývá, že jo. Ale už jdu 4 dny úplně sám a někdo v okolí by se mi celkem hodil.
Brou
34 km (celkem 2084km)