michal Budím se do krásného východu slunce. Balím a vyrážím na cestu.
Snídani odbývam, protože jsem se rozhodl, že odbočím do bucks lake, městečko u jezera, kde dokoupím jídlo, protože v Beldenu budu moc brzo a obchod bude ještě zavřený. Po cca 4 mílích dorážím k silnici, která vede do bucks lake. Ale v komentářích je, že tato ma malý provoz a hitch tu není dobry. Chvili to zkousim, ale neúspěšně. Proto dojdu na ti druhou, cca zase 4 míle a tam se mi podaří stopnout hned prvni auto.
Bere mě Chris. Úžasná paní, která bydlí hned vedle store, takže mame stejnou cestu. Po cestě mi říká, že jeji manžel pochází z Česka a že zítra vdává dítě, takže zařizuje poslední věci. Když dorazíme, nabízí mi sprchu a když odmítnu, nabízí pivo. To neodmítnu:) Objevuje se manžel a přináší sierru nevadu v lahvi. Pecka, moc děkuji.
Jdu do obchodu dokoupit pár věcí na cestu a kupuji si sendwich. Sedím před obchodem, jim sendwich, piju mug a odpočívám. Najednou se objevuje znovu Chris, přináší mi spoustu jidla a ještě jedno pivo. U cesty je ještě jeden hiker (sign tap), volá na něj a dává mu pivo také a dodává, že za chvíli bude mít auto a může nás vzit zpět na trail. Nechtěl jsem odejít tak rychle, ale taková nabídka se neodmítá. Byť jak se ukázalo, způsobilo mi to mírný problém druhý den.
Během asi 5 minut nás odváží zpět na trailhead.
Je strašný vedro a nechce se mi vůbec vyrazit na cestu. Asi po 20 minutách se přesvědčuju a vyrážím. Dělám přestávku co 30 minut a piju jak velbloud. Namáčím hoodie i čepici. Po asi 2 hodinách se svaluju na kousek mista, kde je nejmíň popela (procházím povětšinou spáleným územím), dělám si jídlo a pak na chvíli usínám.
Když se proberu, je obloha povětšinou zatažená a opět z dáli slyším hromy. U šlaka. Opět si nadávám za tu bundu.
Škrábu se dál do kopce. Mraky se rozehnaly a nade mnou léta asi hodinu letadlo. Nejspíš požární hlídka. Asi tu opravdu někde blízko sprchlo a byly blesky.
Vyškrábu se na kopec a kolem mně se otevřou krasny výhledy. Sice pořád spálený území, ale i tak je to moc hezký a před tím to muselo být úchvatný. Zároveň si říkám, ze vsechny ty skalky kolem me, jsou jako dělané pro ty velký číčy a skutečně, v komentářích nacházím, ze je tu někdo viděl i po několika mílích, čili ho sledovaly. Hned se začnu rozhlížet po okolí a hlídám si záda.
Jsem cca 5 mil před resortem Belden, kam chci dojít ráno a jenom prosvistět a ještě za ne takovyho horka začít stoupat do toho šílenýho kopce, co je za ním. Protože ted budou už jenom 4 míle prudkýho klesání (ó kolena kolena, a něco s jezerem) hledám místo na spaní. Už si trochu zoufám, ale nacházím na poslední chvíli místo hned u trailu. Jsem tu úplně opuštěný. Celé odpoledne jsem neviděl ani jednoho člověka. Až si rikam, jestli fakt nejsem už na trailu úplně poslední.
Stavím stan a najednou slyším cinknutí mobilu a koukám, že je vybitý. A v tu chvíli mi to dojde. Já chtěl přeci dobít powerbanku a zapomněl jsem v tom rychlym odjezdu na to!!!
Do Chesteru je to ještě 2 a půl dne, to nemůžu bez mobilu. Sakryš, budu muset zítra přeci jen v Beldenu přibrzdit a dobit. Ale oteviraji az v 11, cekat tak dlouho, by byla strašná ztráta času. Doufám, ze někde venku bude zásuvka.
Dělám ramen k večeři a furt si nadávám. Ale co už, teď s tim nic nenadělám.
Lezu do peří. Ten kopec a horko me dneska vysálo a to je slabý odvar toho, co mě čeká zitra.
Brou
36km (celkem 2051km)
