PCT day 86

Species odchází někdy kolem půl osmé na stop a ja se ještě povaluju v posteli. Nikam nepospíchám. Dneska mám v plánu hlavně šetřit nohu. Plus poslat dopředu bearcan a nesmeky, plus nějaký věci, co se s nima teď nechci tahat. Nakonec se rozhodnu poslat dopředu i nepromokavou bundu. Táhnu ji celou dobu a měl jsem ji na sobě 2x. Jednou když jsem v Idylwilde pral všechno a rainies bylo to jediný co zbylo a podruhý během toho deště den před mtWhitney. Jinými slovy, pršelo jenom jednou, v sierre, kde by to člověk trochu čekal a teď ve skoro poušti to snad nebude potřeba (ehm, modří už tuší).

Kolem deváté píše SaH, že dorazila do města a že se chce ještě videt a rozloučit. Domlouváme snídani v deli u storu v deset.

Připravuju bearcan a vymejšlím, kam ho poslat. Před desátou hygiena a pádím na snídani. Dávám si snídaňové burrito a milkshake a root bear. To burrito má kilo a fakt to bylo skoro nad mé síly. SaH si ho dala taky a myslím, že část si nesla zpět na trail. Fakt bylo obrovský. Rozloučíme se a dovysvětlíme pár věcí. Myslím, že nějakou dobu se teď neuvidíme, ale třeba na sebe ještě narazíme. Jak by řekl Egypťan Sinuhet: O zítřku nikdo předem nic neví.

Když se vrátím, povídáme si se Susane a jejím přítelem. Ptají se na ČR. Tak jim něco vypravím. Ale agent cestovky by ze mě asi nebyl 🙁

Pak jdu dokončit bearcan, nakonec ho pošlu 460 mil dopředu do Seiad valley. Na poště mě mile překvapí cena. Z KMN poslání plného bearcanu stálo tuším 35 babek, paní po mně chtěla jenom $12. Super. Z radosti si jdu koupit pivo a nakoupit resupply. To už mi moc velkou radost neudělá. Holt zákon rovnováhy zachován.

Tak dvě starosti za mnou. Už mě čeká jenom vyprat. Susane nechce zapůjčit pračku a sušičku. Hosté perou v bucket laundry. No ok. S tím nemám problém. Je to víc práce, ale zvládnu to. Tyhlety městský starosti jsou samej stres a už se těším zpět na trail :).

Po cca hodině, kompletně zmáčenej, s vytopenou terasou a s bolavejma zádama mám vypráno, věsím prádlo na zábradlí a jdu si otevřít zasloužený pivo.

další zabiják
pohodička na terase

Jsem v domě sám. Odpo se má objevit nějaký další host. Podle jména nějaká francouzka.

Piju pivo, volam domů a najednou se objevuje francouz. 🙂 Fakt bych přísahal, že to bylo holčičí jméno, ale tak kdo jsem já, že jo :). Neumím francouzky ani slovo.

Snažím se o mírnou komunikaci, ale z druhé strany není zájem, takže se stahuji z5 na terasu k pivu.

tohle už je klasika

V pět jdu na večeři a objednávám si hot pastrami. Nikdy jsem to neměl a je to výborný. Sendvič s libovejma plátkama hovězího, s jalapeno papričkama a okurkama.

večeře

Pak domů, předbaluju a lezu do postele. Chvíli jeste brousím na netu, ale pak únava či co. Noha mi přijde lepší, tak snad to tak bude i zítra.

Brou

Zero

Doporučené články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *