michal Ráno se hrabu ven v 7. Komáři uz jsou nastartovaný. SaH vypadá, že ještě spí. Snídám za chůze, jinak by mě to sežralo. Začínám balit a kolem prochází hiker. Zdravíme se. On se najednou otočí a český se zeptá, jestli náhodou nejsem z Čech.
Je to Vítek, startoval 23. května (uf) a poznal mě podle bundy nalehko. Chvíli si povídáme, ale chce zitra odpoledne být v KMy takže dneska chce dát 26mil. No, pěkný. Loučíme se, je mi jasné, že mi dva už se neuvidíme:)
Dobalím a jdu mrknout na SaH. Už je venku, ale je celá rozmrzelá. Prý usnula až v půl druhý. Kvůli komárům. Jeden ji šťípnul do víčka, tak je cela pochroumaná 🙁 To jsou ty cowboy campingy). Ale je mi jí líto. Říkám, že dnes se chci posunout aspon o 18 mil, SaH je unavená a asi se jí nechce. Vidím to na ní. Loučíme se a něco mi říká, že dnes se už asi neuvidíme.
Dopoledne je houpačka. Nahoru, dolů a znova. Začíná být dost horko. Koukám na teploměr a ntvl, je 37°. Po 6 mílích dávám pauzu. Pak valím k jezeru. Přicházím k potoku a najednou zachytím vlevo pohyb. Je to relativně malý, hnědý, takže si nejdřív myslim, že je to srnka, ale na srnku je to moc buclatý. Medvěd! Teda, spíš medvídek. Odběhl kus do houští a tak vyndavám tel a jdu za ním. Přicházím relativně blízko, když se pohnu ještě blíž, rozběhne se ke stromu a jako by chtěl vylézt, ale tím že stojím, tak zase sleze a kouká na mě. Je hnědej a ja teda nevím jak jsou medvědi černý velký, ale přijde mi to spíš jako nějaký odrostlý medvídě. Takže si začínám říkat, aby se neobjevila mamka. Tak dělám ještě pár fotek a pomalu se dekuju pryč.
Tak konečně první medvěd. Už jsem si začínal zoufat. Před par dny jsme se bavili o tom, že nevíme, co uděláme, až uvidíme medvěda. Tak ja už vím. Začnu ho nahánět s telefonem.
U brodu musím zouvat boty. Tady se nedá dostat suchou nohou. Aspoň si je umeju 🙂
Dorážím k jezeru Wilma lake. Dělám oběd. Kolem probíhá Lucky a 2 japonci. Nechápu, kde se tu zjevil.
Chvíli odpočívám a pak na cestu. Další brod opět zouvám. A pak následuje dlouhý usek podél potoka a louky. Jestli jsem si myslel, že před tím někde bylo mosquito hell, tak jsem byl vedle jak ta jedle. Repelent nefunguje. Musím oblíkat dlouhý a na hlavu po dlouhý době síťku. Strašný.
Na 21. míli přicházím k jezeru Dorothy lake a je tu kemp. Komárů je tu strašně, ale je už sedm a mám hlad. Pro dnes končím.
Postavím stan a jdu vařit večeři. Kaše s oliváčem a sýrem a hořčicí. Jím to za chůze. Neustále je kolem mě mrak komárů.
Do stanu víceméně skáču a okamžitě zapínám mesh, ale stejně vletí tak 10 komárů. Takže nejdřív pozabíjet. Pak se převlíkám, ale venku je tak 50 komárů na obou stranách a bzučí jak vzteklý. Kolem stanu pobíhají srnky a strašně dupou. Vypadá to na zvukově náročnou noc.
Píšu zápisky a u hlavy to bzučí jak v úle.
Hezkej den. 1. méďa, hezký brody a i sem kus ušel. Trochu cítím nohy, ale snad to ráno bude ok.
Brou
34km (celkem 1594km)
