michal Přes noc asi 3x dofukuju. Už abych to nějak pořešil.
Vyrážíme po sedmé. Je to cca 4 míle k odbočce na Independence. Pak 7 majlí na parkoviště. 13 majlí do Indepedence a pak 40 do Bishopu. Snad to všechno klapne.
Povídáme, jdeme lesem a najednou cedule, že vcházíme do Kanady a máme si připravit permity. Koukám jako jelínek… Přes trail vlaji vlajky mexiko-usa-kanada, na trailu stojí dama v kanadské uniformě rangera …. a trail magic. Neskutečné. Hořící oheň, spoustu hikerů, dostáváme snikersku, chipsy, kafe a tortilu se sýrem a salámem zapečenou na ohni. Lahůdka. Sním 3. Strávíme tu asi půl hodiny. Prý tu byla včera velká hikers party, se spoustou whiskey a jídla. Škoda, že jsme to nevěděli, byli bychom ten kousek ještě popošli.
Večer se dozvídáme (od Darsey při praní v laundry) , že to byla vůbec velká klika. Že tito angels jsou na trailu jenom jeden víkend v roce. Na místo přišli s nakladníma mulama, které přinesly 150kg proviantu. Neskutečné.
Děkujeme, děláme fotky a vyrážíme dál. Odbočujeme na Kearsarge pass a hned kopec. Pak krásná cesta kolem jezer. A dokonce se donutím a v jednom (bullfrog lake) se koupu. Uuuuffff.
Pak neskutečnej stoupák do passu, velké vítězství a následuje 3000ft dolů na parkoviště. Jde se mi dobře, dokud si neuvědomim, ze to půjdu zítra nahoru a hned mě každý krok začne bolet.
Na parkovišti se snažíme stopovat, ale nakonec Martina uloví dvě holky, co nás zadarmo vezmou až do Bishopu. Super!
Během klesání, když se poprvé objeví signál, dělá Jana rezervaci v hostel California. Máme kliku a jsme úspěšní. Na spoustu dalších hikerů už místo nezbylo.
Kdyz vystoupím z auta, málem omdlím. Neskutečné, venku je snad 40 stupňů (později se dozvídám, že 47). Tak tohle jsme si rychle odvykli. Njn, jsme opět v poušti.
V hostelu jsem poprvé a je to fajn. Hodně free místo. 🙂 Různě květináče s konopím, vše hippie barevné. Sdílená lednička se spoustou jídla zdarma. Nice.
Po příchodu a ubytování jdu koupit opravnou sadu na karimatku a nové konce hůlek, jedna se mi někde/nějak zlomila. Vycházíme z obchodu a najednou přichází zpráva od Sho, že byli v kině a sedí teď v mexické restauraci Ranchito. Ta je přímo naproti nám. Martina skáče radostí a utíká tam.
Velké shledání. Jsou tam všichni, Gevin, mean mug i Sho. Sedáme k nim a přidáváme se na večeři. Spoustu povídání a domlouváme se na párty večer u nás na hostelu. Jdeme koupit pivo a víno.
Po návratu do hostelu sprcha a pak laundry. Mezi praním a sušením nafukuju karimatku a s pomocí SaH (ono potápět nafouklou karimatku ve vaně v jednom, je poměrně vtipná činnost ) identifikujeme další 2 díry. Snad už jsou konečně všechny. Dávám sušit ven a pak lepím. Jupiii, snad už se konečně vyspím.
Večer dorazí Sho a Gevin, sedá si k nám i Jarda (potkali jsme se v KM a je to rychlík ) a kecáme asi do půlnoci. Super.
V půl jedné jsem v posteli. Snažím se nahrát nějaký dny na blog. Ale jsem už mrtvej.
Na pokoji s námi spí ještě Boulder – Litevan. Má nějaký problém s nohou a chce přeskočit do Mammoth lake, aby se potkal se svojí tramily. Držím mu palce. Jento hrozně fajn člověk.
Dlouhej den, brou
20km (celkem 1262km)
