michal Vyrážíme v 6:30 a jdeme k Vasqueze rocks. Je to pěkná skála, ale zase nějak mega úchvatný to není.
Ty filmy jsem většinu neviděl Cedule tvrdí, že se tam smí fotit a videovat jenom pro vlastní potřebu. Stavíme se ještě v návštěvnickém centru, ale tam je zavřeno a už vůbec nic tam není.
Pak míříme do města Aqua dulce (co tomu úspěšně říkám furt dolce gusto) a v půl osmé ráno filtrujeme vodu ze zahradní hadice v místním železářství. Martina si ale všimne, že cca za 200m je otevřená restaurace, která dělá vyhlášené snídaně. Rozhodování není dlouhé. Za 20 min už do sebe každý souká obrovskou porci proteinů v nějaké podobě. Ja v podobě omelety se slaninou a hash browns. Plus kafe.
Po hodině a půl se nám fakt nechce odejít, ale musíme. Dnes má být 36 ve stínu. Koukám ve 12 a je 34° a stoupá to, takže nekecaj. Celou cestu je to stoupák. Jak o 3 hodiny později podotkla Martina: 36° ve stínu je šílený a máme velký štěstí, že jsme za celou dobu žádnej stín nepotkali. A nekecala.
Cca ve 2 jsme se v potu tváře doškrábali na kopec, nikde ani kousíček stinu, ani místečko na odpočinutí, a neskutečný. Mini lesík a v něm spoustu rovných místeček k ležení a hlavne STÍN. Jsme tu asi 2 hodiny. Ve 4 vyrážíme dál. Čekají nás 3 míle k vodě a pak ještě 5 mil k místu, kde chceme spát.
Když dorazíme k water cachi, čeká nas preqapení ve formě trail magicku. Beru jablko a colu. Lidi, díky moc. Tohle jsem fakt potřeboval.
Beru 4 litry vody a valíme dalších 5 mil. Cítím, že mě nějak pálí záda v kříži. Zjišťuju, že já malý atopik alergický na pot mám problém. V místech kde mi sedí batoh na zádech a triko je nonstop propocený mám vyrážku a pálí a bolí to jako čert. Tohle nebude pěkný a bude to problém. No co už. Někdo ma puchejře, já holt budu bojovat s vyrážkou. Nikdo to nemá jednoduchý.
V 7:15 jsme na nocovišti (a to jsme tu chtěli byt v 6). Rychle stavíme stany, děláme večeři (ja bagel a klobásku z jelena a čaj) a jdem spát. Zítra chceme vyrazit v 6. Božínku, už teď vím, že to bude těžký…
Je 9 a já už na ty písmenka vůbec nevidím.
Ležíme kousek od vysokého napětí, které nám tady bzučí (v us jim nejak všechny tyhle dráty strašně bzučí) a nad hlavou máme přistávací koridor na nějaký letiště u LA. Bude to hezká noc 🙂
Brou
27km (celkem 749km)
